ZLATORUDNOU STEZKOU POSÁZAVÍM 

S MOŽNOSTÍ PROHLÍDKY PODZEMNÍCH ŠTOL

Jílové u Prahy * Železniční viadukt Žampach - technická památka *  Návštěva štoly Sv. Josefa a Sv. Antonína Paduánského * Luka pod Medníkem restaurace u nádraží (vyhodnocení kvízu) - možnost pokračovat dál do zastávky Petrov u Prahy

Na výběr trasa 5 km nebo 11 km - výletu se můžete zúčastnit i bez prohlídky štol

 

16. 10. 2022

 

 

PŘÍPADNÉ DOTAZY, RUŠENÍ ČI ZMĚNU REZERVACÍ VÝHRADNĚ MAILEM             vylety@engeltour.cz

 

Sraz na vlakovém nádraží Jílové u Prahy v 9.30

 

navazuje na příjezd vlaku z Prahy pro ty, kteří pojedou vlakem - z Prahy vyjíždí z hl.n. v 8.25 - staví ve Vršovicích, na Kačerově, v Krči, Braníku, Modřanech... ti co pojedou autem zde můžou zaparkovat

 

Na cestu obdržíte kvízové otázky s podrobným popisem trasy a zajímavostmi po trase.

 

předpokládané časové rozpětí akce: 9.30  - 15 hod. (kratší trasa s prohlídkou štol), 9.30 - 18.00 (delší trasa s prohlídkou štol), můžete si vybrat i návštěvu jedné štoly nebo jen trasu bez návštěvy štol

 

V 9.30 sraz s naším průvodcem na nádraží Jílové u Prahy (sraz navazuje na příjezd vlaku z Prahy). Na nádraží je také možnost bezplatného parkování.

 

Průvodcovaná 5 km trasa Zlatorudnou stezkou kolem Sázavy, železničního viaduktu Žampach (nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě, výška 41,5 m)  a vyhlídek. Zhruba v polovině kratší trasy možnosti návštěvy dvou podzemních štol (štoly jsou blízko sebe), přesný popis štol naleznete níže

 

V cíli trasy v nádražní restauraci (kde se dá i dobře najíst) v Lukách pod Medníkem vyhodnocení kvízu a malá odměna. Odsud můžete vlakem zpět do Jílového k autu nebo na druhou stranu do Prahy nebo pokračovat dál pěšky.

 

Pro zájemce možnost pokračovat dalších 6 km do zastávky Petrov u Prahy. Zde možnost občerstvenní U zelené rokle, popř. restaurace U Dolejších, minipivovar Pikovar. Odsud můžete vlakem zpět do Jílového k autu nebo na druhou stranu do Prahy

 

S PEJSKEM SE BOHUŽEL DO ŠTOL NEMŮŽE

 

Cena :

Dospělý: 350 Kč při návštěvě dvou štol (popis štol níže), 250 Kč při návštěvě jedné štoly, 150 Kč bez návštěvy štol

Děti do 15 let, studenti s ISIC a senioři 65+: 270 Kč při návštěvě dvou štol (popis štol níže), 210 Kč při návštěvě jedné štoly, 150 Kč bez návštěvy štol

 

POPIS ŠTOL NÍŽE - PŘI NÁVŠTĚVĚ JEN JEDNÉ ŠTOLY NUTNO VYBRAT PŘEDEM, KTEROU CHCETE NAVŠTÍVIT

 

Cena zahrnuje: kvíz s popisem trasy, případné vstupné do podzemí (bud jedné nebo dvou štol), průvodcovaná trasa Zlatorudnou stezkou

 

Cena nezahrnuje: dopravu na místo a zpět

 

Pozn. můžete se zúčastnit jen prohlídky jedné štoly (podle popisu níže si určete které) nebo si projít trasu bez prohlídky štol

 

 

ŠTOLA SV. JOSEFA

Štola sv. Josefa je předhusitského původu a později se rozrostla v důlní dílo, jehož přesný rozsah ani historie nejsou známy. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m, z nich je 200 m přístupných. Profil chodeb je šikmý, ve štole jsou zachována 2 hloubení s částečně zachovanou výstrojí a větrací komín do vrchní dobývky. První úvahy o otevření některé z mnoha stovek opuštěných důlních děl se v muzeu objevily kolem roku 1995, konkrétní podoby pak nabyly v roce 1997. Štola sv. Josefa v Dolním Studeném na Kocourském pásmu byla pro veřejnost otevřena v roce 2002 a stala se tak trvalým magnetem pro návštěvníky zdejšího regionu.

Historie:

Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru – Kocourském žilném pásmu. Štola je zakreslena na jedné z nejstarších dochovaných map jílovského revíru z roku 1718. Není tedy vyloučeno, že těžařské společnosti pracující zde v 18. století, pokračovaly ve starém důlním díle, možná již z doby předhusické (nejslavnější období těžby, s velkým rozsahem důlních prací, bylo ve 14. století). Jmenována je v „Seznamu hor a cechů v obvodu královského horního úřadu v Jílovém“ v druhé polovině 18. století, asi roku 1762, v Česnavském (Česenském) horstvu, jak se tato oblast nazývala. Jisté je, že původní štola se později rozrostla v důlní dílo, jehož přesný rozsah ani historie nejsou známy. Vytěžená zlatá ruda byla z dolu dopravována povozy na pravý břeh Sázavy, na Žampach, kde byly rudní mlýny a kde se také ruda vypírala. Pravděpodobně se i hlušina dostávala z větší části k uložení na pravý břeh řeky, i k úpravě cesty tímto údolím. Přesnější zprávy z historie důlního díla, o výtěžnosti dolu ap. nejsou známy. Vzhledem k blízkosti dalších starých důlních prací zde ve stráni, není vyloučeno ani někdejší spojení dolu Josef s některou z nich.

ŠTOLA  SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO

Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo od poloviny 18. stol., ale prokazatelně se navazovalo na již starší dílo. Trasa pro návštěvníky je výjimečná, vede ve dvou úrovních, které spojuje systém sedmi žebříků v původním úzkém komíně. Chodba není osvětlena, návštěvník jí projde s hornickou lampou. Od roku 2019 se vstupní portál pyšní kamennou sochou sv. Antonína Paduánského.

Historie:

Je jedním z mnoha desítek důlních děl v této části Kocourského žilného pásma, v Hrádeckém vrchu. Přelom 17. a 18. století znamenal po třech stoletích úpadku první větší oživení těžby zlata od husitských nepokojů. Zájem těžařů se soustředil hlavně na Kocourské pásmo, kde byly otevírány staré práce i zakládána nová důlní díla. V okolí Starokocourské štoly pracovali v polovině 18. století těžaři knížete Josefa Viléma Fürstenberka. Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.

První návštěvníky pak štola přivítala v roce 2008. Zabezpečení štoly proběhlo s ohledem na její zpřístupnění veřejnosti citlivě, pomocí výdřevy, která byla usazena do původních vysekaných skalních patek. Trasa pro návštěvníky je výjimečná nejen v Jílovém, ale i mezi ostatními zpřístupněnými důlními díly v naší zemi. Vede totiž ve dvou úrovních, spojení mezi nimi je realizováno systémem sedmi žebříků a povalů v původním úzkém komíně. Navíc není chodba osvětlena, každý návštěvník projde prohlídkovým okruhem se skutečnou hornickou lampou. Velikost dobývek je ze všech tří zpřístupněných štol největší, na stěnách jsou stopy po ručním vrtání, způsob dobývání dokumentuje technologii používanou v 18. století.